 |
| Animation of the structure of a section of DNA. The bases lie horizontally between the two spiraling strands. (Photo credit: Wikipedia) |
Mladý vědec ze Středoevropského technologického institutu Masarykovy univerzity (CEITEC MU) Michal Zimmermann objevil v laboratoři na prestižní americké Rockefellerově univerzitě nový genetický faktor rozhodující o způsobu opravy poškozené DNA. Ten lékaři mohou využít pro účinnější léčbu dědičných nádorů prsu a vaječníků. Výsledky výzkumu zveřejnil v lednu 2013 prestižní vědecký časopis Science.
Výzkum sleduje chování nádorových buněk u dědičné rakoviny prsu a vaječníků při léčbě chemoterapeutiky, které u těchto buněk cíleně vyvolávají poškození DNA tzv. dvouřetězcovým zlomem. V průběhu léčby dochází k přerušení obou řetězců šroubovice DNA a tyto vzniklé zlomy je třeba následně opravit. Buňky dědičných nádorů prsu často obsahují genové mutace, které neumožňují správnou opravu zlomů, a proto tyto buňky po působení chemoterapeutika hynou a nádor ustupuje. Pokud ovšem buňky nádoru najdou cestu, jak zlomy opravit bezchybně, nádor se stane k léčbě rezistentní. Právě gen Rif1, eventuálně jeho mutace, rozhoduje o typu opravy DNA, a tím i o případné úspěšnosti léčby. “Naše experimenty naznačují, že mutace genu Rif1 může genetické změny způsobující chybnou opravu poškození DNA v podstatě „vyrušit“. Zlomy způsobené léčivem mohou být v tom případě opravovány s menším počtem chyb a buňky nádoru mohou přežít,” uvedl Zimmermann....
